Co je vlastně Agilita?

Lucie Teislercz, Inspiration

Achieve perfect harmony with executive search

Co je vlastně Agilita?

Agilní metodiky jsou skupiny metod původně určených pro vývoj softwaru. Umožňují jeho rychlý vývoj a zároveň dokáží reagovat na změnu požadavků v průběhu vývojového cyklu. Podle těchto metodik se správnost postupu ověří jedině pomocí rychlého vývoje, předložení výsledků zákazníkovi a následných úprav dle zpětné vazby.

Termín „Agile“ se stal součástí vývoje softwaru v roce 2001 v publikaci Agile Manifesto. Předtím to bylo pouze obecné anglické slovo s významem adaptivní (přizpůsobivý).

Rok 2001 odstartoval tzv. Early market phase. V této fázi bývala agilita hlavně oceňovaná a doporučovaná pro svou potenciální hodnotu pionýry, vizionáři, entuziasty a inovátory, kteří pracovali převážně ve startupech nebo v malých týmech v rámci větších organizací.

V mnohem větší povědomí vešlo Agile mezi lety 2005 a 2006. Pro mnoho firem tradiční cesta práce, tzv. průmyslové paradigma přestalo fungovat a organizace hledaly funkční řešení, bez potřeby zdlouhavých dokumentů a procesů.

V současné době agilita přechází do stále většího povědomí organizací. Agilní přístup není již omezen pouze na programování, ale našel své uplatnění v řadě dalších odvětví mimo jiné také v Business Intelligence a v marketingovém plánování.

Scrum

Scrum je agilní metoda, který podporuje pracovníky v překonávání komplexních úkolů. V programování je scrum (česky mlýn, skrumáž) iterativní agilní metodologií používanou na řízení produktového vývoje. Definuje flexibilní strategii, kdy vývojový team pracuje jako samostatná jednotka a zpochybňuje předpoklady “tradičního, sekvenčního přístupu” k vývoji produktu.

Klíčový princip Scrumu je pochopením faktu, že během projektu mohou zákazníci změnit názor na to co chtějí a potřebují a že nepředvídané úkoly a změny nelze jednoduše řešit tradičním plánováním. Scrum používá empirický přístup, podle kterého problém nelze dopředu zcela pochopit nebo definovat a proto se soustředí na maximální schopnost týmu rychle dodat a reagovat na nové požadavky.

Existují tři takzvané vlny „Scrum“

První vlna Scrum se zrodila z přístupu Agile v letech 2005 – 2006 a pro mnohé znamenala neprozkoumanou novinku. Firmy čelily problémům v oblasti IT ohledně dodávek různého druhu softwaru, které nemohly být dále propojovány tradičními způsoby a proto byl uveden Scrum jako nový proces vývoje software .

Druhá vlna byla postavena na vlně první, kdy v letech 2010 – 2011 po skončení finanční krize mnoho firem zjistilo, že tradiční způsob práce je velmi neefektivní. V této době došlo k vytvoření a zavedení nových metod vývoje, které byly nicméně mnohdy posléze revidovány, občas došlo i k rozpuštění nově zavedených týmů. Jedním z hlavních témat byla sdílená potřeba dodávat softwarová řešení ve Sprintech (krátké časové útvary, například dvoutýdenní, ve kterých se dokončuje část projektu).

Třetí vlna Scrum 2016-2017 je poháněna snahou o rytmus, zaměření a jednoduchost. Vzhledem k tomu, že obecně stále přetrvává příliš mnoho organizačních neefektivností je Scrum oceňován jako jasně definovaný a stanovený rámec, který vytváří prostor pro rozmanitost, kde se může zohlednit celá řada strategií a technik, které mají být použity. Velkým přínosem Scrumu je schopnost rychle reagovat na požadované změny a možnost vidět výsledky práce týmu ya velmi krátkou dobu.

Změna názoru na svět

Agilita pro řadu lidí je buzzword a nesmysl, jako jeden z trendů, který příjde a zase odejde.

Agilita dle mého názoru, je však další vlnou, která narušuje zdivo naše vlastního vnitřního prosvědčení, co je a není pravda či realita.

Agilita proto aby mohla fungovat vyžadaje velkou změnu osobního přístupu a boření těchto „pravd“ na které jsme zvyklí, protože přeci to tak děláme a ono to funguje či pravd, kterých se držíme, protože se bojíme, co by se stalo bez nich.

První krůček agilního myšlení obecně je si připustit, že i přesto o čem jsme skálopevně přesvědčeni, že je pravda, pravdou v důsledku být nemusí a v našem dalším vývoji nás brzdí.

Číst více: Exkluzivní pracovní prostredí není dostatečným důvodem, aby pro vás lidé pracovali