Slovo diverzita znamená různorodost. Tu je možné v přírodě stejně tak v ekonomice vnímat jako “míru stability systému”, protože na rozdíl od uniformního systému dobře odolává krizi tím, že ji nejde jednoduše eliminovat.

V Čechách a v dalších zemích středoevropského bloku, je slovo diverzita často přijímána buď s úsměškem nebo s přehnaným zaměřením ve významu zastoupení žen v managementu. 

K správnému pochopení významu diverzity v businessu nebo v životě dochází tehdy, když jednotlivec, nebo skupina lidí či firma je schopna dříve, než použije stereotypní zbrklé reakce a postupy, vyjít si společně “na balkon”. S čerstvým nádechem se podívat na sebe sama z mnoha jiných úhlů pohledů. A to jak vlastního, tak především úhlu pohledu celého „ekosystému“ ke kterému patří. Na základě toho, reagovat, učit se, přizpůsobovat se, tvořit a stavět nové.

Často slyšíme slova manažerů a majitelů firem: “chceme mít mladé talentové lidi”. V pořádku, ale žijeme v době stárnoucí populace. Je tedy na místě otázka, zda jen ti mladí a talentovaní ať jsou odkudkoliv, jsou schopni nejlépe chápat potřeby svých stárnoucích zákazníků počínaje tím, že malá písmena se špatně čtou až po takovou frekvenci změn „updatů“ v telefonech, kdy je všechno najednou jinak a žel, ne vždy k viditelnému prospěchu.

Jiným příkladem v organizacích je použití diverzity jako „mantry“, kdy máme diverzitu barvy kůže, vyznání, věku, pohlaví a namíchá se koktejl bez hlubšího uvážení, jak má chutnat, podle české pohádky „A je to“. 

Když jsme u těch pohádek, vzpomínáte si ještě na Disney pohádku Sněhurka a sedm trpaslíků nebo Micky Mause? A proč se líbí nám stejně tak jako našim dětem?

Walt Disney sílu diversity zhmotnil tak, že jako první zcela záměrně sestavoval určitý vzorec heterogenního týmu při tvorbě svých děl. Zajistil, aby v týmu měl vždy 3 různé osobnosti: snílka – vizionáře který přichází s těmi nejzajímavějšími nápady, kritika, který je schopen nacházet úskalí a chyby, aby byly odstraněny dříve, než je pozdě a nakonec realizátora, který najde řešení, jak vše nejlépe zrealizovat.  

Dle řady studií profesora, Van Knippenbergera je zřejmé, že diverzita zlepšuje schopnost pozorování a identifikaci kritických změn, včetně schopnosti se na ně včas a dobře připravit. To pak vede k rozvoji schopností krizové situace mnohem lépe a rychleji zvládnout a následně díky sebereflexi se z kritické situace navíc poučit. 

Dalším inspirativní příkladem poslouží známá společnost Nestlé. Je jedna z mála firem, která začala již před léty experimentovat s 12ti členou skupinou Board of Directors, která se skládá ze současných a bývalých Top ředitelů z 9 různých zemí a 10 oborů od technologie, přes finance, módu až po neziskovou organizaci. Jeden z hlavních vlivů, která tato diverzita prakticky přinesla je odvaha společnosti Nestlé začít přesouvat svou budoucnost do zdravých potravin a zdravého života i přes to, že stávající business je stále silně lukrativní. Udělala to tak, že díky různým pohledům na business, definovala kritické změny, které přijdou v životním stylu zákazníků globálně a začala se na ně včas a dobře připravovat. 

To koresponduje s diverzitou zkušeností. To, že někdo celý život strávil v businessu FMCG může být velkou výhodou u pozic, které jsou zodpovědné za doručení věcí včas a kvalitě. Nic víc nepotřebujete. Zatím. Neplatí to ovšem u rolí, kde je jsou nutné navíc další schopnosti jako je kreativita, či zkušenost z řešení obdobných problémů novým revolučním způsobem.

Známý malíř Henri Matisse, který patřil k průkopníkům nového umění kdysi poznamenal: „hlavní význam slova kreativita je odvaha“.

Proto je důležité přestat diverzitu vnímat pouze z pohledů barvy kůže, vyznání, pohlaví, věku. Je dobré vědomě, systematicky a nekompromisně stavět na výběru správného mixu vlastností a zkušeností lidí, kteří se vzájemně doplňují a tím umožňují společně vidět, slyšet a cítit nejen věci viditelné, ale především ty, které jsou zdánlivě skryté, a skryté doposud jen proto, že se zatím nenašla odvaha je vyzkoušet.