Rozhovor se Zdeňkem Turkem, nejvýše postaveným českým manažerem v globálním bankovním byznysu

Lucie TeislerBlog

 

Zdeněk Turek zastává funkci šéfa Citibank Europe od února roku 2016. Předtím z Londýna řídil korporátní bankovnictví Citi pro Evropu, Blízký východ a Afriku. Působil i v Jižní Africe a Rusku. V roce 1986 absolvoval pražskou VŠE, poté studoval na Wharton School of the University of Pennsylvania a INSEAD. V současné době je nejvýše postaveným českým manažerem v globálním bankovním byznysu.

Jaké jsou dosavadní důsledky vlivu Brexitu na pracovní trh a jaké další můžeme očekávat v budoucnosti?

 

Dosavadní dopady Brexitu na pracovní trh v bankovnictví jsou vidět zejména v zemích, kde jsou firmy se silnou koncentrací na britský trh nuceny zakládat nové právní subjekty pro své evropské klienty. (To je dáno tím, že v případě odchodu Velké Británie z EU není možné uplatnit takzvaný “Passporting” a firmy proto ztrácejí své licence k poskytování finančních služeb do EU z Británie). Dopady vidíme především v Německu, Irsku, ale také ve Francii a několika dalších zemích. Největší poptávka je zatím po tzv. kontrolních funkcích, jako je například Compliance, Risk, Finanční kontrola a podobně. To proto, že odpovídající zastoupení těchto funkcí v nových právních subjektech (co do počtu i zkušenosti/seniority) je podmínkou pro udělení licence. Lze ale očekávat i zvýšenou poptávku po zaměstnancích v oblasti “Front office”, v závislosti na tom, kdy a v jakém rozsahu vlastně k Brexitu dojde, a jaká s tím bude spojená reakce klientů.

 

Jak důsledky Brexitu ovlivní fungování evropského bankovnictví a následné změny v manažerských rolích?

 

Pokud jde o fungovaní evropského bankovnictví, Brexit v jakékoliv podobě povede k fragmentaci trhu. V tuto chvíli a ani v dohledné době není na evropském kontinentu finanční centrum, které má infrastrukturu a zázemí srovnatelné s Londýnem. Proto také Londýn zůstane významným finančním centrem nejen pro britské, ale i pro další neevropské klienty, a aktivity z Londýna do Evropy budou převáděny co možná postupně, aby nedošlo k narušení trhu (to bylo již schváleno například pro oblast tzv. clearingu finančních derivátu).

S tím souvisí i pohyb na manažerských pozicích. V evropských centrech, která budou přebírat bankovní transakce a produkty, budou, rozhodně vznikat nové a významné manažerské pozice. Je to dáno tím, že instituce evropského bankovního dozoru, včetně Evropské centrální banky, daly jednoznačně najevo, že nové bankovní subjekty nemohou být “poštovními schránkami” a musí mít odpovídající kvalitu a počet manažerů, včetně těch nejvyšších. Na druhé straně to bude ale proces postupný – v tuto chvíli bohužel stále není ještě jasné, jaký Brexit vlastně proběhne, v jakém časovém horizontu, a jaké budou změny v chování a požadavcích klientů – zejména v oblasti firemního bankovnictví a kapitálového trhu.

Bude mít Brexit vliv na trendy v dennodenní práci v korporátním bankovnictví?

 

Ano, vliv mít rozhodne bude – a s postupem času se bude zvyšovat. Vzroste důraz na správné zaknihování (“booking”) transakcí podle typu klienta a produktu, zvýší se požadavky na kvalitu smluvní dokumentace, bude nutno posílit oblast vnitřní kontroly a v neposlední řadě budou bankéři nuceni nacházet nová a komplexnější řešení zejména pro klienty, kteří působí jak v EU, tak ve Velké Británii. Přičtěme k tomu ještě nové (dosud ještě neexistující) obchodní dohody a fakt, že některé reformy v oblasti vytváření bankovní unie či jednotného kapitálového trhu dosud nejsou dokončeny – a vyjde vám jednoznačně profil bankéře jako koordinátora rozsáhlého týmu nejen ve front office, ale také v podpůrných funkcích, protože jedině tak bude možné nabídnout klientům správná řešení. Mluvím samozřejmě především o velkých bankách s globální či regionální působností – ale i v Čechách rychle přibývá klientů, kteří expandují do zahraničí, a proto si myslím, že i zdejší bankéři změny zaznamenají.